Chuťovka? Jak pro koho…
21.08.11
| autor casino
Rád bych přátele, co ujíždějí na VAŘENÉ vepřové kůži uhostil něčím originálním z této suroviny… Klidně seženu i celou deku z brávka (máme psy a ti si se zbytky rááádi poradí) abych vytvořil nějakou extravaganci, především k jídlu, případně i pro zasmání. Měl by to být teplý předkrm a něco, kde ta kůže bude dominantní (takže žádná tlačenka ani jitrničky a ani modenské nožičky)
Děkuji za tipy i za nápady… Pokud vytvoříme nový recepis, tak C v kroužku bude patřit Vám :-)
V sobotu u nás byly dožínky… Šel jsem se podívat na jarmark, zda už nemají namletou semolinu. Neměli! Cestou jsem se zastavil u řezníka na nedělní řízeček. Řezníka jsem později potkal na náměstí v kroji…, za pultem u špalku byla ta jeho. Nevím, jaký měla den…, odpověděla sice na pozdravení, ale jinak stála jak pika. „Řízeček? Mám tu krásný koleno, podivéte se!“ Chmatla do chlaďáku a vylovila nohu od slona! „He?!!!“ Co můžete dělat, když proti vám vedle špalku se zaťatou širočinou, stojí zaťatá metráková baba, tváří se jak Babinský a pracky má jak Tamara Presová. Odcházím s řízečkem i s kolenem. Řízeček byl dnes nad ránem, jen tak na chuť, když jsem se vrátil „z práce“, jak říká má paní, když se vracím z kasina… Koleno, než je šoupnu do trouby, tak je zatím v páře, v tom největším pekáči, co ho máme vlastně jen na husu a moráka.
Na náměstí kupuji klobásu… Kdysi dááávno otec dovezl ze Slovenska salám-klobásu (byla to vlastně „pozornost“) takové chuti, že když potkám něco, co se trošku tváří jako fermentované maso ve střevě, tak neodolám a koupím to, ve víře že to bude ten salám z dětství… Pomalu ale jistě se stávám bezvěrcem. Ta klobása teď nakonec byla obyčejná dunajská, ale ta koupě byla svým způsobem neobyčejná… Měli tam vystavený PÁR a u toho cenovku 75,-/ks No, nekupte to! Koupil jsem u nich ještě špek a anglickou a jakési sušené cosi a když mi po zaplacení doplo, že jsem za vola, musel jsem se jenom zasmát a ocenit drzost překupníků. Ta cena byla za jednu nožičku… no, ani moc nelhali. Když jsem to doma zvážil, vyšlo mi skoro pět kilo za kilo…
S tou „pozorností“, jak píši výše, to taky byla věc. Otec byl 30 roků zaměstnán na stejné pozici pořád v jednom podniku, který jen měnil jména a ministerstva. Původně to bylo ŘEMPO a skončilo to jako FERONA. V mezičase to byla ještě Krajská Základna Místního Hospodářství a pár let Hutní Odbytová Základna. Otec dělal furt to stejné: v hutích nakupoval hutní materiál (co jiného, že?) a prodával jej socialistickým podnikům po celé ČSSR. A ten salám tehdy, byl od nějakého zoufalého ředitele či předsedy NV někde od Košic, který potřeboval pár tun plechu na zakrytí skladu nebo zimního stadionu, aby jim do toho nevalila voda. Ač měli VSŽ (Východoslovenské železárny) za prdelí, museli se obrátit na soudruha Casina v jakési prdeli na Moravě s objednávkou na materiál. A protože v centrálním plánování cosi prošvihli (třeba ale ty haly postavili rychleji, než bylo v plánu), tak hledali cestičku jak dojíti ku prospěchu svému… No a salám byla ex post pozornost za vytržení trnu z paty.
Potkávám přátele a chlubím se, co že jsem tu pořídil… Při zmínce o kolenu oba, ač nemrtví, tak ožili, a ona začala básnit, jak oni je mají nejraději: uvaří s kořením a zeleninou, a mají polévku (hmmm…) a pak upeče. Vstupuji do jejího básnění: …a kůžičku nařežeš křížem? A že ne, že maso obere a porce okoření a upeče. Teď se zapojí on: …my tu kůži máme nejraději vařenou! Po bradě mu tečou grindy a ona zavelí: Jarynku, utři se! No jo, úúúča… Ale jiná, než tady ten učitel "Z DISKUZE":http://www.labuznik.com/diskuse/hranolky-jak-na-ne-priborem-42928/ Než se rozloučíme, tak zvu přátele na oběd a že si brnkneme, kdy.
Před chvílí jsem koleno přemístil do trouby, za chvíli je odkryju a pozlatím… Ta kožka, zatím ještě bledá a měkoučká, se na patře jen rozplývá… I když jsem ji k masu přišpendlil, stejně dělá striptýz. Vzpomínám na včerejší setkání, a že by bylo fajn přátelům uhotovit nějaké překvapení… Co tak něco s jejich oblíbenou vařenou vepřovou kůží? Nic kloudného mě nenapadá… Holt v kuchyni je to s mou invencí bída a utrpení… No, naštěstí (či na neštěstí) jen v kuchyni. Snad přátelé z Labu pomohou…
To koleno už je do medova… Kůže do křupava… Vypínám troubu… Dávám masu chvíli na relaxaci… A už mlčím, nejsem přece nelida…
Líbíl se vám článek?
Váš příspěvek
fabi
Příspěvků: 1
09.10.11 15:06
chuťovka
kůžičku máme taky moooc rádi, ale když jsme byli u známých
v itálii tak sme jedli jejich specialitu právě z vepřové kůžičky a
bylo to mňam, měli to nakrájené na proužky asi tak dva cm stočené jako
šneček propíchnuté špejlí nebo párátkem a vařené v pikantní omáčce
,rajčata čili papričky , olivy tmavé, omáčka byla napůl vydušená takže
zůstal takový ten sosík bylo to pro nás něco nezvyklého ale mooc dobré
akorát nevím co tam ještě bylo za koření ,myslím si že každý si může
připravit podle chuti i fantazie omáčku pikantní sám ,myslím si že
dobrý kuchař má být mlsný a fantazii se meze nekladou .dobrou chuť
gmp
Příspěvků: 1116
17.10.11 13:50
Život tropí hlouposti – tato reklama byla dnes pod jejich článkem.
Zelňačka na hubnutí
Zelná polévka na hubnutí. Neuvěřitelný hubnoucí účinek.
www.zelnackanahubnuti.cz
